Krize? Plýtvání? Co vlastně jde ještě využít … budete se divit!

K tomuto článku mě přivedla dále trvající vývoj ekonomické situace ve společnosti. Ano pro horních deset tisíc se může jednat o drobný problém a své okázalé party budou dražší, ale tento článek si jistě najde své čtenáře, kteří najdou půvab v tom jak si rozšířit repertoár a jakým způsobem vytěžit maximum. Tak jdeme na to:

Co určitě dělat nebudeme:

V žádném případě ať vás ani nenapadne konzumovat zkažené, plesnivé či potraviny s nejasným původem a stářím. Nakažené ovoce a zelenina patří v nejlepším případě do kompostu. Nevykrajujte ji nejezte vy ani zvířata. To samé platí o případných konzervách zejména masových a s masnými výrobky. Botulotoxin tedy klobásový jed je prudce toxický a smrtelný. Takže vypouklé konzerva by měla být ihned vyhozena. Samozřejmě i surové obilí, zrna, ořechy pravidelně kontrolujte a plesnivé vyhazujte.

Jak vytěžit maximum:

Dám příklad například i na domácím kuřeti či rybě. Obecně to platí o všem co můžete chovat nebo koupit. Tak jdeme na kuře. Dříve jsme prostě kuře upekli rozdělili na porce a sežrali, že. Nic méně pokud toto uděláte pro více stolovníků, tak někdo dostane stehýnko někdo prsíčko a ne vždy musí být spokojený. A tak je na místě i kuře ostrým nožem rozbourat na prsíčka, stehýnka, křidélka (bez koncových „mávátek“, krk, sklelet vnitřnosti a nakonec i mávátka. Pokud máte domácí kuřátka, tak je dobré jednu sortu zdělat najednou. A tak si rozdělíme prsíčka, stehýnka, jatýrka, ostatní drob, křidélka, skelety, biskupy, krky a mávátka. Byť se to nezdá, tak z jednoho kuřete můžete udělat několik jídel … řízek z prsíček, pečená stehýnka, grilovaná křidélka, restovaná jatýrka, ze skeletu, biskupa, krku a mávátek bude super polévka a ostatní droby uvaříme pro pejska a kočiřku, že …

Ryba je na tom podobě, očistíme od případných šupin, vyvrhneme, vyndáme opatrně žluč, ostatní vnitřnosti, jikry, mlíčí dáme stranou. Rybu ostrým nožem vyfiletujeme a získáme dvě čisté porce masa, hlavu, ploutve, zbytek skeletu necháme na vývar. Co se týče zbytku vnitřností … buď dáme syrové pejskoj či kočce, případně i slepice vás budu mít radši a nebo si je necháme na knedlíčky do polévky.

Dalším a velkým tématem je zelenina: zde dochází k dalšímu plýtvání, které je naprosto škoda. V prvé řadě nakupujte či sbírejte tolik zeleniny kolik sníte během 2- 3 dnů. Čerstvá zelenina a hlavně saláty, ředkvičky, mangold, špenát, ale i další zelenina je prostě nejlepší čerstvá. Pokud to nemůžeme zaručit je lepší ji na kratší dobu zamrazit nebo v horším případě zavařit.

Nevyhazujte jedlé části: z lístků ředkvičky udělejte super pesto. Tužší košťály jako od brokolice, květáku povařte a spolu s kořením upečte. Podobně kreativně využijete lístky od červené řepy, mrkve, kedlubny nebo i natí od cibule nebo česneku.

Nejen zelenina, ale také pečivo si zaslouží druhou šanci: starší rohlíky rozpečte nad grilem, osmahněte na oleji a dejte do vzduchotěsné sklenice a máte krutony do polévky, starší gumový rohlík pokrájíme na tenká kolečka obalíme v koření a opražíme na sucho jako chipy. Tvrdé rohlíky nastrouháme a smícháme s vajíčkem (třeba i sýrem či salámem … obé nastrouhané) a vytvoříme řízečky, které na omastku osmažíme. Rohlík můžeme romočit pomlýt a vytvořit tak korpus pod pizzu.

Podobně to uděláme s chlebem a získáme tak kostky do polévky, chlebovou polévku či omáčku, topinky a další menší či větší jídla.

Už se vám tak nestane, že vyhodíte plesnivý chléb či drobné pečivo. No a kdyby jste ho měli opravdu hodně což samozřejmě chyba, ale můžete tak podělit i slepičky, králíky nebo kozy.

Dojídat nebo jak se zbytky jídel?: bohužel sám patřím ke generaci, která byla vyzývána k dojídání jídla. Takže i když vám naloží kotel, tak se pokusím vyhovět a vše zbatit. Ale to je chyba. Člověk by se měl najíst tak byl příjemně sytý a ne za nažrat k prasknutí. To pak vede jen k dalšímu problému s váhou. Pokud máte dobře zorganizované jedlíky, tak můžete dát celé jídlo do středu stolu ať si každý nabere podle chuti. A zbytek buď zamrazme na příště nebo jej přeměníme na polévku nebo prostší pokrmy jako jsou rizota, nudle či zapečené směsi. Opět tedy zbylé jídlo nevyhazujte pokud ho však není na jednu či dvě lžíce.

A co takhle divočinu?: pokud vás napadne zajíc či divočák, tak jste na omylu. Jde o divoké byliny a rostliny, které jsou dostupné a pokud jsou z volné přírody, tak i zdravé. A co jde baštit? Kopřiva, popenec, netřesk, listy pampelišky, ale třeba i květy sedmikrásky, květy pampelišky, bezu, lůžka bodláku a mnoho dalších. Mnoho rostlin můžeme pěstovat jako užitkové a současně okrasné jako je přírodní antibiotikum v podobě lichořeščice …jedlé jsou listy, květy, plody i mladá semena.

Na závěr bych rád dodal, že tím, že přestaneme plýtvat potravinami v prvé řadě půjdeme příkladem další generaci, kterou by ani nemělo napadnout vyhodit potraviny do koše. Díky skromnosti a rafinované kuchyni si užijeme spoustu legrace a radosti při jídle. Vždyť i indiánský lovec mamuta využil od masa, přes kůži a šlachy používal jako tětivy luků. Nepamatuji, že bych viděl u s svých prarodičů někdy viděl, že by cokoliv vyhodily … bylo to dané dobrou, režimem i nedostatkem. Obávám se, že dříve lidí teoreticky měli dost peněz a nebylo je za co utratit, tak dnes nastává opačná situace … .

Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.