Každá půda ke které máme přístup je našim pokladem. Bohužel dnes většině konzumní společnosti nedochází základní spojení mezi obyčejnou hlínou a tím co si dá dneska k snídani, obědu nebo večeři. A je celkem jedno jestli jde o rohlík nebo kus hovězího. Vše v prvopočátku pochází ze země která nás všechny živí. Na to by si měl vzpomenou každý kdo v rámci „obecného blaha“ používá jedy, které ničí nejen porosty nad zemí, tak i veškerý život v půdě. Půda není chemický vzorec … půda je živá bytost.
Jinými slovy tak jak se k naší půdě budeme chovat, tak podle toho ona nám toho po zásluze nadělí. A určitě si nemyslím, že průmyslová hnojiva vše zachrání. Ačkoliv téma tohoto příspěvku je práce s kultivátorem, tak jsem si neodpustil toto konstatování podle kterého se vyrábí potraviny všude po světě a poté jsou distribuovány kamióny, lodí nebo letadly po celém světě. A hlavním vzorcem podle kterého se tato rovnice počítá je cena. Nižší lepší než nízká. Nikdo nehledí na kvalitu nebo nedejbóže do budoucna. Ono stav našeho zemědělství je vidět na první pohled na každé polnosti. Zemina utužená pod koly pracovních stroj. Po zorání se mění v rozbité hroudy. Takže výsledek je ten, že rostliny jsou sazeny do jakéhosi betonu, který po delších deštích nepustí vodu do hloubky. Takže veškerá voda co na takové pole naprší tak se z něj odpaří aniž by se dostala zpět do spodních vrstev a tím tak doplnila spodní vody. Ono toto téma je natolik rozsáhlé, že je na celý článek a tak se spíše podíváme na to jak to nedělat na menších pozemcích lépe.
Co by taková zemina měla obsahovat? Správnou odpověď netuším protože nejsem kovaný agronom, ale zemina musí obsahovat humus a mikroorganizmy. Na první pohled musí být kyprá, tmavá a vonět. Osobně na svých pozemcích takovou zem nemám a tak ji připravuji. Původní červenice není na pěstování nic moc a po pár měsících začne spíše připomínat pole. A tak zde zmíním pár věcí, které jsou ideální pro nápravu špatné půdy.
Dodání živin ve formě kompostu, živočišných produktů ve formě třeba kravského hnoje, listovky, dřevěného uhlí, zeleného zavadlého hnojení a nakonec vylehčení hrubým pískem. S takovou směsí mám velice dobré zkušenosti. Pokud jde o vyvýšené záhony, tak si můžeme pomoci i větvemi prořezaných stromů, které dodávají uhlík do půdy dlouhodobě.
Když teď na minutu zapomenu na další prvky, tak základem všech hnojiv je
N + P + K
N značí dusík, který je pro růst rostlin zcela nepostradatelný.
P značí fosfor, který podporuje tvorbu kořenů, vývoj pupenů a květů.
K značí draslík, který zajišťuje pevnost rostliny, zlepšuje její odolnost a chrání rostlinu před možnými infekcemi
To že toto nestačí je celkem zřejmé. Ale naší výhodou je, že naše prvky jak podpořit půdu jsou plné dalších mikro prvků, které tím tak celkovou směs obohatí.
Kravský hnůj nám zeminu obohatí mimo jiné o dusíkaté látky a fosfor i draslík tedy konvenční NPK. Ovšem co je zajímavé, tak slepičí trus …slepičák v mnoha hodnotách více než třikrát přesahuje průměrné hodnoty a tak je třeba jej fermentovat a ředit.
Listovka výborně stabilizuje zase Ph půdy
Dřevěné uhlí je důležitým prvkem pro oživení půdy o uhlík.
Zelené hnojené zvyšuje obsah humusu a živé složky v půdě. Ideální je vyset hořčici, hrách, lupinu, pohanka nebo směs. A nechat růst dle možností až do zimy a ihned nebo na jaře mělce zaorat. Vysévat můžeme poté co sklidíme …
Písek přidáváme samozřejmě jen tam co je půda na písek chudá. Tedy těžké červenice a podobně. Zde odlehčí půdu což je pro mnoho rostlin jako třeba česnek neocenitelné.
No myslím, že jsem s o půdě rozvášnil více než jsem původně chtěl … ovšem teď k práci s kultivátorem.
Zahradní kultivátor
Je zpravidla elektrické nebo motorové zařízení, které zpracovává zeminu do hloubky a svým způsobem nahrazuje klasické rytí. Sám za sebe mohu říct, že velice usnadní zpracování záhonů. Nejen formou provzdušnění, ale i zapracováním dalších složek do zeminy a vše tak zapracovat.
Na malé plochy postačí elektrický s výkonem alespoň 1500W a na pořádné hektary je benzínový jasná volba. No a jak se s ním pracuje … udělal jsem dvě krátká videa …
